Venezia … historické město severoitalské oblasti Benátsko, vybudované na mělké laguně mě neodolatelně okouzlilo ihned při mé první návštěvě. Od té doby mě neustále láká ke každoročnímu návratu a poodhalování nových dosud mnou neprobádaných uliček, vodních kanálů a tajuplně kouzelných zákoutí.
Domnívám se, že snad neexistuje nikdo, kdo by o tomto městě alespoň nezaslechl. Benátky jsou magnetem pro turisty z celého světa, centrem řady kulturních akcí a romantickým místem, kam v den Svatého Valentýna každoročně zamíří velká spousta lidí, o čemž jsem se letos mohl přesvědčit.
Na internetu najdete spoustu informací o historickém vzniku Benátek o vzestupu moci města a následném úpadku. Veškeré tyto informace jsou sice zajímavé a působivé, ale kouzlo Benátek si uvědomíte až při osobní návštěvě.
Volba termínu návštěvy a opožděné lety
Jak jsem již řekl, v předchozích letech jsem navštívil Benátky v letním období. Letos jsem si však přál navštívit a poznat Benátky v době, kdy ve městě probíhá slavný Carnevale di Venezia aneb karneval masek. Ten letos probíhal od 6.2. do 16.2..
Pro svou cestu jsem nakonec zvolil termín od 13.2. do 16.2. tedy čas na Svatého Valentýna, svátek všech zamilovaných a zároveň poslední dny slavného Carnevale di Venezia.
Zakoupil jsem proto levné letenky do města Treviso (severně a poměrně nedaleko od Benátek) od společnosti Wizz Air a vzhůru do oblak. No, tak jednoduché to nakonec nebylo. Bohužel obě naše cesty, jak cesta Praha -> Benátky-Treviso tak let zpět (ten obzvlášť), byly poznamenány opožděným letem. Opožděný let o dvě hodiny při cestě tam se dal ještě celkem snadno snést, horší bylo čekání na náhradní letadlo při zpáteční cestě. Původní plánovaný čas odletu 9:20 byl nakonec posunut na odpolední termín 16:15 a to už je dostatek času na to, aby se člověk začal opravdu nudit.
Nutno podotknout, že jako kompenzací za opožděné lety jsme na pražském letišti obdrželi kupón v hodnotě 105 Kč za který jsme si mohli koupit nějaké to občerstvení, ale zkuste na pražském letišti najít obchod, kde vám stačí 105 Kč, to je celkem obtížný úkol. Nakonec se podařilo a tak jsem si dal k snídaní nejdražší klobásu jakou jsem kdy jedl. Stála neuvěřitelných 90 Kč spolu s jedním krajícem chleba. Na zapití už nezbylo, ovocný džus stojí něco kolem 130 až 160 Kč a jak poznamenal jeden ze spolucestujících, existuje jistá hranice, kdy po jejím překročení už člověku nechutná. Naproti tomu kupón, který jsme obdrželi na letišti Treviso byl v hodnotě 7 Euro a člověk za to dostal slušný sendvič, pití a ještě jogurt nebo kávu.
Nakonec to byl však vydařený výlet i přes tyto počáteční a závěrečné problémy. Příště vám budu vyprávět o italském národním sportu, „kolik lidí se vejde do jednoho vlaku“ a o tom jak se fotografuje v lidmi přeplněných Benátkách.