Proč používám RAW a ne JPEG?

Od okamžiku, kdy jsem v rukou držel svou první DSLR, jako první věc po vybalení a zapnutí fotoaparátu změním volbu ukládání fotografií do RAW formátu namísto JPEG. Proč?

Tím důvodem není, že bych se snad JPEG formátu tolik štítil, tento formát využívám velice často. Tak například při fotografování mobilním telefonem, a že se svým iPhonem fotografuji poměrně často a velice rád. Stejně tak JPEG formát používám s GoPro HERO kamerkou. Ovšem jakmile přístroj umožňuje změnu formátu na RAW, neváhám.

Neváhám obětovat kapacitu paměťové karty a pevných disků pro ukládání mnohem objemnějších RAW souborů. Nevadí mi ani zdlouhavější přenost RAW souborů z paměťové karty do počítače právě pro jejich velikost. Nevadí mi ani pamalejší načítání RAW souborů v Adobe Lightroom, nebo jiném editoru. Tohle všechno jsem připraven obětovat pro množství obrazových informacích, které RAW formát nabízí.

Stisknete-li spoušť a fotoaparát uloží na paměťovou kartu snímek ve formátu JPEG, připravte se na to, že jakmile bude fotografovaná scéna nevhodně exponovaná, už s tím v počítači nic moc nezmůžete. Přepálená obloha bude bílá a ačkoliv budete upravovat v Lighroomu korekci expozice, detaily jako třeba obláčky se neprokreslí. Nebe zůstane ploché, ošklivé.

Co se však stane jakmile tutéž scénu, stejným způsobem exponovanou uloží přístroj do RAW formátu? Podívejte se na následující obrázek:

Jak jsem již uvedl, RAW uchovává větší množství obrazových informací, a tak můžete maximálně využít potenciál obrazového snímače vašeho přístroje. Nevěřte tomu, že stačí jen zmáčknout spoušť a fotografie je hotová. Pokud vám někdo bude tvrdit, že správný profík to tak umí, tak zaprvé, ne všichni jsme profíci, ne všichni máme tolik času hrát si v daném okamžiku s korekcí expozice a vůbec, je to hloupost.