SIGMA 30mm F1.4 – zkušenosti

Je tomu rok co jsem se rozhodl pořídit si ke svému tělu Olympus E-400 nový objektiv s pevným ohniskem a výbornou světelností. Uživatelé značky Olympus nemají možnost vybírat z tolika možností jako například uživatelé s tělem od Canonu a nebo Nikonu, a tak volba padla na objektiv SIGMA 30mm se světelností F1.4.
Rok se s rokem sešel a já bych Vám rád popsal své zkušenosti s tímto objektivem. Nejedná se o standardní recenzi, kterých na internetu můžete najít spousty, ale jedná se pouze o můj subjektivní pocit z tohoto objektivu a o mé zkušenosti z jeho každodenního používání.

 Jelikož jsem do světa DSLR vstupoval bez větších zkušeností a bez jakýchkoliv představ o tom co vlastně chci, zbrkle jsem nakoupil první co mi přišlo pod ruku a bylo to aspoň trochu akceptovatelné pro rodinný rozpočet. Tak se stalo, že jsem si pořídil tělo E-400 od Olympusu, společně se setovým objektivem ZUIKO DIGITAL 14-42/F3.5-5.6.

Nějakou dobu jsem byl opravdu spokojený a nemohl jsem sestavě nic vytknout. Jenže znáte to, přišel okamžik, kdy jsem začal víc experimentovat a tak přišel na řadu druhý setový objektiv ZUIKO DIGITAL 40-150/F4-5.6 společně s představou, že teď budu moci fotit divokou zvěř 🙂

Přiznávám rovnou a bez mučení, že druhý objektiv byl velký omyl. Ne, že by byl snad špatný, nekvalitní a k ničemu. Jistě se jedná o kvalitní výrobek a věřím, že někomu dělá velkou radost. To jenom já zjistil, že k mým účelům absolutně nevyhovuje a bohužel, tato zkušenost mi přišla draho.

Říká se „do třetice všeho nejlepšího“ a je tomu opravdu tak. Jako můj třetí objektiv jsem vybral právě zmiňovaný SIGMA 30mm a s pohádkovou světelností F1.4.

Nejprve jsem byl překvapený váhou tohoto objetivu. Přeci jen je to velký rozdíl oproti seťákům od ZUIKO DIGITAL, kteří jsou opravdu hodně kompaktní. SIGMA je v ruce docela cítit a konečně se mi celá sestava lépe držela. Ona totiž E-400 je hodně lehounká a tak se mi stávalo, že se mi fotoaparát více třásl v ruce.

Hádejte jakou clonou jsem fotil první fotky. Ano, jak jinak. Všechno jsem začal fotit clonou F1.4 a obdivoval jsem tak minimální hloubku ostrosti a opravdu nádherný bokeh, který tento objektiv umí vykouzlit. Byl jsem jak Alenka v říši divů a nepřestával snímat každý lísteček, rozkvětlý kvítek a já nevím co všechno. Nakonec jsem se ale vrátil k tomu podstatnému, tedy k focení portrétů a momentek z rodinného života. Netrvalo to dlouho a začal jsem používat i jiné clony, především F2.8, při které má objektiv opravdu slušnou kresbu a přitom jsem stále mohl fotografovat ve stížených světelných podmínkách. Také jsem se přesvědčil, že nejlepší kresbu vykazuje tato SIGMA při cloně F5.6 a tak jsem se postupně naučil používat clonu podle podmínek a potřeb.

Jak jsem již psal v úvodu, objektiv používám rok a věřte, že jsem ho od prvního nasazení, nesundal. Opravdu jsem se do tohoto objektivu „zamiloval“ a nemůžu si ho vynachválit. Jenže, opravdu je tak úžasný a bez chyb?

Narazil jsem na jeden nešvar, který mě dokáže pokaždé naštvat a podráždit. Poprvé se mi přihodil hned pár dnů po zakoupení, kdy jsem vyrazil fotit do krušných hor počátkem zimy. Bylo už docela chladno a člověk se už musel hodně obléci, aby mu bylo teplo. Začal jsem fotit a najednou se to stalo. Fotky byly nezaostřené. Chvilku jsem přemýšlel co se to děje, až po chvilce jsem zjistil, že HSM (Hyper-Sonic Motor) pomocí něhož objektiv ostří, se ani nehne.

Už jsem se viděl jak budu muset objektiv reklamovat, jenže hned jak jsem se vrátil z hor do teplejšího prostředí, HSM začal opět normálně fungovat. Aha, takže mu vadí chladné prostředí a to nemusí být vůbec pod nulou. Přijal jsem to jako fakt a naučil se s tím žít. Vždyť ani já sám nemám rád chladné počasí. Miluji slunce a léto.

Dočkal jsem se, zima byla fuč a jaro také uteklo rychle. Bylo tu milované léto plné slunce. SIGMA si stále drží své místo na Olympusu a ne a ne se ho pustit.

No jistě, přišla další „šokující“ zkušenost 🙂 … Má milovaná SIGMA totiž stějně jako chlad, nemá ráda ani velké teplo a dává to na jevo stejným způsobem. Stačí aby pár minut sluníčko polochtalo svými paprsky tělo objektivu a HSM opět vypoví svou službu. No tak jo, nikdo nejsme dokonalý.

Je to už rok. Vyfotil jsem velkou hromadu fotek. Svůj objektiv SIGMA 30mm F1.4 jsem po celou tu dobu nesundal a věřte mi, že toho vůbec nelituji. Pokud někdo uvažujete o pevném ohnisku a dobrém světelném objektivu, mohu vám tento objektiv vřele doporučit. Je tomu opravdu tak, když se říká, že kvalitní „sklo“ je mnohem víc důležité, než samotné tělo fotoaparátu. Přemýšlíte-li čím si udělat o Vánocích radost, kupte si tento objektiv. Uvidíte, že mi nebudete mít za doporučení tohoto objektivu co vytknout 🙂

P.S. Je tomu pár dnů, kdy jsem si zpětně prohlížel fotografie, které jsem s tímto objektivem vyfotografoval. Nestačil jsem se divit kolik lístečků, kvítků, větviček a já nevím čeho všeho jsem nesmyslně nafotil. Začal jsem tedy mazat a mazat a po chvilce jsem se začal divit znova. Tentokrát tomu, kolik místa na externím disku jsem tím ušetřil. Co fotografie, to 21MB v surovém RAW souboru, uf 🙂