Nalehko do Thajska, první den v ulicích Chiang Mai

Noční vlak z Bangkoku se druhého dne ráno pomalu přibližoval do cílové zastávky v Chiang Mai, když jsem se ještě pomalu rozkoukával a usrkával ranní kávu, která je mým oblíbeným životabudičem za všech okolností.

Příjezd do Chiang Mai

Poklidný až vesnický ráz Chiang Mai byl obrovským kontrastem k uspěchanému a lidmi přeplněnému Bangkoku, který jsem předchozího večera opustil ve stanici Hua Lampong. Jediný rušný okamžik, který vyvolal příjezd našeho vlaku do stanice byl, když zdejší hotelový agenti nabízeli ubytování vystupujícím turistům. Tato vzrušená událost se však zanedlouho rozplynula a já stál na téměř opuštěném vlakovém nádraží, rozhlížejíc se po kase, kde bych si zakoupil zpáteční jízdenku. Překvapila mě její nižší cena. Platil jsem 581THB oproti 881THB za lístek z Bangkoku do Chiang Mai a to jen díky označení vybraného spoje. Namísto Special Express, zakoupil jsem spoj Express. To jsem ještě netušil, jak podstatný je v tom rozdíl.

Opustil jsem stíny vlakového nádraží, abych si ihned na přilehlém parkovišti uvědomil, že tímto končí ta část cesty, kdy jsem se držel čehosi, čemu jsem říkal plán. Teď tu stojím sám přes 8tis. km vzdálený od domova, s batohem na zádech, fotoaparátem v ruce a vykulený z toho kam až mě ty mé nápady donesly.

Nemaje žádnou vytištěnou mapu, protože jsem přeci “ajťák” a offline mapy v mobilu přináší lepší komfort, zaměřil jsem směr do centra města a doufal, že jistě najdu mnoho možností k ubytování.

Jak jsem za nedlouho zjistil, není vůbec potřeba obávat se, jelikož možností ubytování v Chiang Mai je skutečně nepřeberné množství. Doslova na každém kroku, v každé uličce a čím širší ta ulice je, tím větší hotely, ale zároveň i ceny, zde člověk najde. Stačí ovšem popojít do vedlejší ulice a hned narazíte na menší hotely s menší cenou. Takže netrvalo dlouho a už jsem testoval svou novou postel v klimatizovaném pokoji hotelu Star, kde jsem si domluvil cenu 1.000THB za jednu noc se snídaní. Paráda, jsem na místě a mám střechu nad hlavou. Co dál?

Seznámení s městem

Abych si udělal představu o místě, kam jsem se právě dostal, rozhodl jsem se, že ho okamžitě prozkoumám. Tak jsem vyběhl znovu do ulic a začal chvilku bloudit uličkami.

Netrvalo dlouho a čisté triko do kterého jsem vklouzl, co jsem se na pokoji vysprchoval, bylo totálně promočené potem. Je tu jak v prádelně a sotva ujdu pár kroků, kape ze mě pot. Mám rád teplo, ale tohle se nedá přirovnat k žádnému horkému letnímu dni u nás doma.

Měním strategii a mávám na první projíždějící tuk-tuk, abych si s milým usměvavým chlapíkem domluvil poznávací vyjížďku městem. Ukazoval mi ošoupaný prospekt od toho jak ho měl zastrčený na stropě vozítka mezi kovovou konstrukcí a plátěnou střechou, přičemž prstem přejížděl přes fotografie a snažil se mi vysvětlit, kam všude mě hodlá dovést. Bylo mi to v tu chvíli jedno, chtěl jsem hlavně vítr ve vlasech a projet, co možná nejvíc míst ve městě.

Během prvního dne jsem se tak seznámil s Chiang Mai, s manufakturou na výrobu deštníků, koberců a šperků, kam mě můj průvodce zavezl ve snaze dalšího přivýdělku, ale také jsem prozkoumal břehy řeky Ping z výletní loďky, která nás zavezla na nedalekou biofarmu s připraveným pohoštěním.

Byla už tma, když jsem se vrátil zpět na hotel, kam mě můj dnešní průvodce spolehlivě zavezl. Skutečně milý chlapík. Jo, přesně proto jsem se chtěl do Asie vrátit, kvůli zdejším lidem, ze kterých vyzařuje přátelský klid.

Jsem v ráji.

Chcete vědět jak to celé pokračovalo? Přečtěte si další část vyprávění o cestě do Thajska.