Celkem často jsem dostával otázku, proč jsem se vypravil právě do Chiang Mai a nejel raději do jižního Thajska na nějakou úchvatnou pláž z katalogů cestovních kanceláří, kde bych se mohl celé dny koupat v moři, válet na písku a popíjet Piňa Coladu.
Do severního Thajska mě lákala poklidná atmosféra jeho horských vesniček a množství míst, kde lze tiše relaxovat a rozjímat. Buddhistické chrámy bezesporu patří mezi taková místa a tak jsem jich během mého pobytu hned několik navštívil.
Nejsem Buddhista a popravdě se bezpečně nevyznám v žádné víře, ale stejně jako návštěva katolických kostelů, tak i atmosféra Buddhistických chrámů na mne působí vřelým a poklidným dojmem.
Buddhistických chrámů je ve městě velké množství, něco přes 300, od docela malých a skromných, až po velké bohatě zdobené. Součástí chrámového komplexu bývá nepřehlédnutelná vysoká špičatá věž, které se říká stupa, prang a nebo taky Čedi. Stupa je vystavěna nad ostatky Buddhy nebo svatými texty či výjevy. Hlavní částí každého komplexu je ovšem budova, které se říká bot nebo také ubosot. Jde o nejposvátnější místo chrámu, kde probíhají ceremonie.
Wat Phra That Doi Suthep
Jeden z nejznámějších Buddhistických chrámů nedaleko Chiang Mai, schovaný mezi korunami stromů ve svahu hory Doi Suthep přiblížně 15km za městem, nese název Wat Phra That Doi Suthep. Jde o hojně vyhledávané poutní místo mnoha Thajců, kteří sem přijíždějí z celé země se svými modlidbami.
K chrámu Doi Suthep vede nádherné dračí schodiště s celkem 309 širokými schody. Někdy se však můžete dočíst, že schodů je pouhých 290. Bohužel jsem je osobně nepřepočítal a tak si vyberte sami číslovku, která je vám více sympatická. Na dračích schodech můžete potkat thajské děti, co vám za úplatu rády zapózují před objektivem fotoaparátu v šatech původních horských kmenů. Bohužel i takové je současné Thajsko. Původní kultury jsou již v těchto turistických destinacích pouhým placeným artiklem.
Pozlacená stupa chrámu Doi Suthep září široko daleko a pod ní tiše sedí zeleně smaragdový Buddha. Kolem plápolají zapálené modlitební svíce a zavěšené zvonky na dřevěných krásně vyřezávaných dekoracích střech zvoní v ševelícím vánku. Místo pro vybudování tohoto nádherného chrámu bylo podle legendy označeno bílým slonem, který vláčel svatou Buddhovu relikvii a při stoupání příkrým svahem hory se zde zastavil a skonal.
Cesta vedoucí k chrámu pokračuje dál na vrchol hory Doi Suthep až do horské vesnice Doi Pui, kde můžete prozkoumat zdejší tržnice a ochutnat z množství nabízených dobrot, které zde vaří a smaží vřele usměvavé kuchařky před vámi přímo na ulici.
Nadmořská výška 1.500 metrů nad mořem vás doslova nadchne svým chladnějším klimatem a budete se chtít zdržet co nejdéle. Myslím, že to není problém, jelikož je zde hodně co k vidění.
Chiang Dao Caves
Dalším zajímavým místem je přibližně 70km vzdálený národní park Chiang Dao, kde je k vidění skutečně nevšední buddhistický chrám v přítmí rozsáhlého jeskyního komplexu čítajícího přes 100 jeskyň v délce až 12km v útrobách vápencové hory.
V tak velkém komplexu by bylo snadné zabloudit a navždy se ztratit, proto je pro širkou veřejnost zpřístupněno pouhých pět hlavních jeskyň.
Pokud jste navštívili naše české vápencové jeskyně, budete zcela jistě zklamáni přírodní výzdobou zdejších slůjí. Ovšem, co zdejším jeskyním schází na přírodní kráse, je plně nahrazeno až tajemnou atmosférou, kterou dotvářejí ve stínech usazené sochy buddhy a plápolající modlitební svíce. Dokonalé místo pro natáčení filmů jako Indiana Jones, či Lara Croft.
Rozloučení s Thajskem
Severní Thajsko na mě zanechalo nesmazatelně pozitivní dojem. Než jsem se na tuto cestu vypravil, doufal jsem v nevšední zážitky. Nakonec jsem toho získal mnohem víc, než v co jsem doufal.
Prohlédněte si celou fotogalerii z Thajska zde na webu, nebo na Flickru.
Poprvé jsem se svezl na slonovi, stejně tak v raftu a že to byla divoká jízda! Dokonce jsem zažil zemětřesení o síle 6,4 Richterovy stupnice s epicentrem vzdáleným pouhých 150km od Chiang Mai a řeknu vám, ještě několik měsíců po tomto silném zážitku se mi svíraly vnitřnosti při jakémkoliv pocitu chvění, byť jen na matraci postele 😉
Sbohem Chiang Mai, sbohem Thajsko.
Snad se ještě jednou setkáme. Třeba tentokrát na tvých překrásných plážích.