Cesta časem k ledovci Pasterzenkees

Pod nejvyšší horou Rakouska Grossglockner (3 798m), která láká ne jen horolezce, ale i turisty, co ji jezdí obdivovat z bezpečné vzdálenosti od vyhlídky Franze Josefa, naleznete nejdelší rakouský ledovec Pasterzenkees (Pasterze), který ovšem rok od roku ztrácí drahocenný metr ledu za metrem a tak v roce 2006 uváděných 8,3 km délky již neplatí.

Ačkoliv nejsem horolezec, i na mě působí Alpy jako magnet. Každé léto mě přitahují a uchvacují svou krásou, svou velikostí, které se neumím nabažit. Vysoké hřebeny hor, hluboká vymletá údolí, travnaté svahy, stinné soutězky a všudepřítomný vodní živel, který jako úmělecký sochař dotváří zdejší scenerie.

Vysoké Taury, páteř rakouských Alp

Poprvé jsem si Grossglocknerskou vysokohorskou silnici projel na kole a ihned se do zdejší krajiny zamiloval. Klikatící se cesta, která se dere příkrými svahy až na vrcholky alpských velikánů, kde i v létě můžete s dětmi na pár stinných místech zažít opravdovou koulovačku, vás doslova uchvátí.

Na povrch ledovce Pasterzenkees jsem se ovšem vypravil až při mé čtvrté návštěvě, kdy jsem se nechal lanovkou dopravit o pár drahocenných metrů níž, abych se následně vydal cestou v čase dolů k ledovci.

Proč cestou v čase? Stezka svahem do údolí k ledovci Pasterzenkees je totiž lemována cedulkami označující, kde se v daném roce bylo možné dotknout samotného ledovce. Doslova vás zamrazí, když si uvědomíte kolik tun ledu za tak krátkou dobu ustoupilo a navždy zmizelo.

Přesto je pohled na ledovec od vyhlídky Franze Josefa úchvatný a pozorovat droboučké tečky, coby lidské postavičky dole na povrchu ledovce dává tušit o jak mohutnou masu ledu stále jde. Tento pocit velikosti ve vás ještě vzroste při výpravě na jeho povrch, kdy jdete, jdete, ale pořád máte kus cesty před sebou. Jako by před vámi ledovec utíkal.

Zrádnost ledovcového pole

Stezka vedoucí přes ledové pole je značena a nebezpečná místa, kde se pole propadá jsou opatřená výstražnými značkami. Jakmile se zadíváte do chladných propadlých studní, uvědomíte si zrádnost ledovcového pole a ti zodpovědnější se z vyznačené stezky ani nehnou.

Stojím na ledovci Pasterzenkees a jsem rád, že jsem tuhle cestu časem ještě stihl vyhrát. Nebude trvat dlouho a stezku do údolí budou lemovat nové cedulky s letopočty až jednoho dne na samotném dně vymletého údolí bude zatlučena cedulka s nápisem “Přišli jste pozdě!”.

Porovnání

Levý snímek jsem našel v rodinném albu po dědovi, který takto zachytil ledovec Pasterzenkees v roce 1966 při jeho návštěvě Grossglockneru. Pravý snímek je z roku 2013 a je na něm patrné, jak vypadá globální oteplování v praxi.