Poslední aktualizace: 2. 12. 2016
Ještě před samotnou první expozicí s novým fotoaparátem provádím vždy vybranou základní úpravu oblíbených parametrů a nejinak tomu bylo i v případě prvního spuštění fotoaparátu Fujifilm X-T2. Mezi ty úplně nejzákladnější patří:
Tyto tři základní parametry nastavuji na svých přístrojích již hodně dlouho. Spoléhám především na formát RAW, díky němuž kolikrát zachráním nejeden chybně exponovaný snímek a navíc získám do kresby více detailů.
Co se barevného prostoru AdobeRGB týče, zde si říkám, proč nevyužívat této možnosti, když už to daný přístroj nabízí a nijak mi to nepřekáží v post-processingu. Ovšem pozor! Jak mne upozornil pozorný čtenář, přepínání barevného prostoru v přístroji nemá skutečně až tak velký význam, pokud fotografujete jako já převážně do formátu RAW. Rozdíl mezi sRGB a AdobeRGB je v rozšířeném rozsahu barev a ten může někdy pohnout histogramem (především ve stínech a přepalech), který po exponování snímku kontroluji přímo v přístroji. Právě tento histogram je generován z JPEGu, který je součástí RAWu a slouží jako náhled snímku. Fotíte-li do RAWu, a chcete využívat barevného prostoru AdobeRGB, je zapotřebí tento profil nastavit v editačním programu.
Navíc existují i situace, kdy jsem nucen v přístroji přepnout z RAWu na JPEG, například pokud mi dochází paměťové karty a plánuji nasnímat více záběrů, které by se mi ve formátu RAW již na kartu nevešly.
Pomocná přisvětlovací lampa pro auto focus přístroje je velmi rušivá, stejně tak hlasité pípnutí potvrzující správné zaostření přístroje. Celé okolí ihned zaznamená, že se kolem pohybuje fotograf a začne se chovat zcela jinak. Pro můj styl práce jsou tyto pomocné systémy značně nevhodné.
Jelikož se s přístrojem stále seznamuji, moc dalších změn v nastavení jsem prozatím neprovedl. Aktuálně si hraji s různým způsobem nastavení AF a hledám ten nejvhodnější k stylu mé práce, ale je ještě předčasné abych zde uváděl pro jakou kombinaci jsem se nakonec rozhodl a proč.
Prozatím jsem v přístroji nastavil tyto další parametry:
Pro klid duše jsem si zopakoval test, kdy jsem přístroj umístil na stativ, nastavil ISO 800, následně i 6400 (na snímcích), clonu f/5,6 a přepnul záznam do formátu JPEG+RAW. Oproti tomu můj první test proběhl v obchodě, bez stativu a poněkud ve spěchu.
Musím říct, že mne výsledek neskutečně překvapil až do okamžiku, kdy jsem si všiml svého nešťastného omylu, překlikl jsem se v Lightroomu a vybral k porovnání chybnou sadu snímků. Uf, to bylo těsné. Málem jsem uvedl v omyl sebe i vás.
Naštěstí jsem si toho všiml a tak teď vám mohu s klidem v duši doporučit, že v případě výstupu do JPEG formátu ponechte přednastavený parametr redukce šumu na neutrální hodnotě. Zejména v případě, že se nehodláte dodatečným odstraňováním šumu zdržovat. Fujifilm X-T2 umí provést redukci šumu velice citlivě, aniž by se něco podstatného ze snímku vytratilo.
No a pokud fotografujete do formátu RAW, není potřeba cokoliv měnit. Skutečně to vypadá, že přístroj neprovádí při ukládání surových dat žádné zásahy do obrazu. Alespoň ať na to koukám z jakékoliv strany, a po celé ploše testovacího snímku, nezaznamenal jsem rozdíl. Na toto téma jsem na internetu četl hodně názorů, zda přístroj zasahuje, či nezasahuje do RAWu. Nyni se přikláním k názoru, že skutečně nezasahuje a pokud ano, ničeho jsem si nevšiml.